Jak jsme za 8 dní v devíti lidech opravili střechu na chalupě
Když jsem v lednu plánoval další fázi rekonstrukce chalupy, napsal jsem asi 30 věcí, které by bylo fajn letos stihnout. Dotáhnout interier, opravit postele, zrepasovat okno v kuchyni, udělat plot na předzahrádce… Ale pak jsem se domluvil sám se sebou, že pokud letos stihneme jednu konkrétní věc, bude to úspěch.
Opravit střechu.
A když říkám “opravit”, ve skutečnosti mám na mysli:
Shodit starou krytinu
Sundat staré latě
Opravit nebo vyměnit staré krokve
Opravit komín
Rozšířit střechu nad zápraží
Nahodit nové latě
Položit novou krytinu
Pořádně to oslavit
Původní střecha byla na chalupě přes 100 let a už to bylo znát. Každý rok několik tašek spadlo nebo se rovnou rozpadly ještě na střeše. Zkrátka už byl čas. Tak jsem hned v lednu vypsal termín na třetí týden v červenci (ten, kdy statisticky nejmíň prší), pozval rodinu a kamarády na “párty na střeše”, oznámil ve studiu i v neziskovce, že si v létě beru týden “volno”, a bylo rozhodnuto. Letos děláme střechu.
Původní stav
Střechu jsem naposledy opravoval když mi bylo 17. Pamatuju si že to byla super akce s kamarády a taky jak jsem se poslední den propadnul jednou nohou skrz nové tašky, latě, fólie i izolaci až do podkroví a pak to po sobě musel celé opravovat. Byla to velká střecha v Praze a v tom podkroví jsem pak několik let bydlel. Krásná vzpomínka.
Takže oprava střechy je vlastně párty, jen na ni místo alkoholu nakupujete 3 360 tašek a 1 024 metrů latí, hm?
Nakonec jsem se cestou od pana Fouse (náš dealer střešní krytiny) stavil ještě v řemeslném pivovaru Švihov a vzal pár speciálů, abychom nebyli na střeše úplně na sucho. A to je všechno. Tašky, latě, kamarádi, pivo. Víc na novou střechu nepotřebujete.
V sobotu jsem odpočíval a stavila se Tereza
Nejlepší překvapení. Tereza je šéfka marketingu ve 4Camping a vedle toho opravuje farmu ve Středních Čechách, kde už má ustájených 25 koní. Nikdy předtím jsme se neviděli, ale jela kolem, zastavila se na chalupě a přivezla meruňkový koláč. Seděli jsme tři hodinky na zápraží, pili kafe, řešili život, marketing a rekonstrukce a bylo to fajn. Díky za návštěvu Terez - přesně to jsem před rekonstrukcí střechy potřeboval :)
A pokud vás zajímá Terezin příběh, mrkněte na Farma Ouběnice na IG.
První den na střeše: Dolů to jde snadno
Ten pocit zmaru po prvním dnu. Všude rozbité tašky, rozlámané latě, polámané větve…
Člověk si užije pár měsíců klidu, ale pak se věci otočí a už zase žije na stavbě 🤦♂️
Druhý den: Dorazily tašky
Hned v pondělí ráno, pěkně v 8:00.
Zatímco my s Honzou sundaváme rozpadlé trámy, Cvrček na dvoře měří rozteč latí, aby nám nové tašky vyšly na celý počet řad. Bylo by trapný, kdyby nám střecha na výšku vyšla třeba na 17,5 řady.
Večer začíná pršet. Perfektní načasování.
Třetí den: Výměna trámů
Obě krokve ve štítu byly uhnilé, takže jsme je museli vyměnit. Tyhle dva trámy nás stály celý den práce.
A bohužel byl uhnilý i trám, o který se štítová krokev opírá. Tohle místo nešlo vyřešit jinak, tak jsem tam transplantoval jiný kus tvrdého dřeva a pořádně ho napustil olejem. Snad vydrží dalších 100 let.
V noci znovu pršelo.
Čtvrtý den: Přidáváme první latě
Dnes pro změnu prší rovnou od rána. Na střechu jdeme až před jedenáctou. Latě jsou naštěstí tak dlouhé, že si je můžeme podávat rovnou ze dvora bez žebříku, a neztrácíme čas přesouváním.
Vrtáme je nad sebe na šířku jednoho divočáka (viz fotka se dřevěnou měrkou).
Pátý den: Pokládáme první tašky
Podle fotek to nevypadá, ale přes den zase střídavě prší.
První silně uspokojivá chvilka. Je čtvrtek, pátý den na střeše. Tj. do konce týdne zbývá jen pátek, sobota a neděle a my nemáme hotovou ani první polovinu. A taky začínáme být docela groggy.
Šestý den: Z půlky hotovo, dva dny do konce
Je pátek. Zase prší a do neděle nezbývá moc času.
Ale už víme, co děláme. A přidal se Matyáš a Marti.
Odpoledne, odpočinek, dort a bezové prosecco.
Sedmý den: Další posily!
Na pomoc dorazila ještě Shirin a Martin, můj brácha. Díky bohu za čerstvé lidi na poslední chvíli. Sami bychom to neměli šanci dát.
Člověk (myšleno Pavel s Matyášem) naštěstí nikdy není dost unavený na to, aby ještě neupekl buchty, koláče a makový závin.
Osmý den: Půlka střechy za 16 hodin
Poslední den na střeše. Zase prší:
Ale co. Pracovat se dá i v dešti.
Když máte všechno připravené, jde pokrývání vlastně dost rychle. Tohle je cca od 12 do 17 hodin v neděli odpoledne:
Pak odpočinek před posledním kouskem střechy…
…pak poslední detaily…
…a hotovo!
Díky všem za tuhle akci!
Cvrčku, Pavle, Matyáši, Martine, Martino, Honzo, Shirin, Jikro i ostatní, kdo jste se stavili jen na skok - díky moc vám všem!
Z téhle akce si odnáším několik poučení:
📌 Střecha se skutečně dá zvládnout za týden.
I když paní z Tondach říkala, že střechy si dnes dělá už jen 1 % těch největších bláznů.
📌 Fakt potřebujete jen tašky, latě, rodinu a kamarády.
A latě a tašky prodávají na každém rohu. Važte si každého člověka, o kterého se můžete opřít.
📌 Když už si vymyslíte takovou šílenost a přesvědčíte ostatní, aby se k vám přidali, nesmíte v průběhu ani mrknout okem a musíte to dotáhnout až do konce.
Všichni na vás spoléhají a počítají s tím, že máte plán. Pokud ho nemáte, rychle ho vyrobte. Když jsem ve čtvrtek viděl, že nám teče do bot (bohužel doslova), prostě jsem zvednul telefon a volal další kamarády. Pár jich naštěstí mohlo a nakonec jsme to zvládli.
Nechci si představit tu potupu, kdybychom to vzdali před koncem. To by definitivně zlikvidovalo můj vesnický street-credit.
Ale dobře to dopadlo. Dokonce navzdory tomu, že sedm dní z osmi pršelo. Nebo tomu, že jsme na místě měli přesně 0 tesařů.
Je super plánovat věci dopředu, ale někdy o úspěchu rozhodují úplně jiné věci. V tomhle případě to nebyl ani plán, ani zkušenosti. Bylo to absolutní odhodlání to sakra nevzdat, dokud to nebude hotový.
V životě jsou prostě věci, které jinak než silou vůle nevyřešíte.
Tož tak.
Krásný den!
🌷
PS:
Tuhle fotku jsem udělal v neděli ve 22:34 v noci. Všichni odjeli pár hodin předem a já ještě zůstal na chalupě a uklízel. Je to pohled zespodu na štít z předzahrádky. Nové trámy, nové latě, nové tašky. Hvězdy na nebi.
Nevím přesně proč, ale dostalo mě to.
PPS: Pár dalších věcí
Po třech letech rekonstrukce jsem založil Instagram chalupy v Blažejovicích →
Dorazte 25. a 26. listopadu na Sázení stromků kolem Tiny House Blažejovice →
A pak dorazte 27. prosince až 1. ledna na Vánoční volno a Silvestr na chalupě →
Akce jsou otevřené pro všechny, klidně se stavte jen na kafe a na kus řeči. Vloni se nás na chalupě po Vánocích vystřídalo skoro 30, ale nikdy ne víc, než 7 lidí najednou. Tj. tolik, kolik může pohodlně sedět kolem kamen a povídat si.
Těším se!